- www.penkavy-nadherne.cz -

Nové klece

Dlouho jsem přemýšlel jakými klecemi vyplnit určitý volný prostor ve svém chovatelském zařízení. Prázdný prostor měl tyto rozměry: 70x220x240cm (hloubka, výška, šířka). Vzhledem k tomu, že upřednostňuji takzvané přepažovací klece bednového typu jejichž vnitřní rozměry
zvětšit
mohu jednoduše upravovat (rozdělovat) zasunovacími přepážkami, zvolil jsem proto i sem tento typ klecí. Jak ale nejlépe využít šířku celého prostoru 240cm. Takto široká klec v jednom kuse naskýtá problém propadávajícího se stropu. Dlouho jsem přemýšlel, jak to vyřešit, aby se dala klec využívat také vcelku a ne jen rozdělená na několik menších. Zpředu tomuto problému zamezíme vložením dřevěných hranolkových rámečků přesně napasovaných. Hlavní kouzlo celé klece však tvoří její zadní část. Stěny klece včetně dna a stropu jsou z bílého 16mm silného lamina. Zadní čelo tvoří bílý sololit, který by sám o sobě nikdy váhu celého stropu klece neudržel. Do zmíněného volného prostoru jsem tedy umístil celkem tři velké klece, položené na sobě. Každá měří 50hx65vx240šcm a dá se přepážkami rozdělit celkem na čtyři samostatné klece cca 60cm široké. Bidélka a vybavení klecí nemá smysl popisovat, to je nejlépe vidět na přiložených fotografiích. V zadní části klece jsou vloženy v místech zasunovacích přepážek 12mm široké stojky, sahající od zad do vnitřku klece vždy 15cm. Jejich hlavní funkcí je klec zpevnit a zamezit tak propadávání stropu. Jak jsem již řekl, celá klec se dá také rozdělit až na čtyři samostatné klece a to zasunutím přepážek, které se dorazí právě na tyto zpevňující stojky. Pokud však necháme klec otevřenou v celé její šířce, vznikne nám prakticky 240cm široká voliéra kde právě tyto stojky perfektně slouží jako vyhrazené teritoriální území každého hnízdícího páru. Z každé strany těchto stojek jsem zavěsil různé tipy hnízd (budky, košíčky, atd.), které jsem navíc částečně zamaskoval umělými rostlinami a tím vzniklo celkem 8 příležitostí k hnízdění. V takto připravené kleci (voliéře) nechávám hnízdit až čtyři páry různých astrildovitých pěvců. Ti zde nerušeně a bez problémů odchovávají také své mladé. Skladbu druhů do společného chovu si musí každý chovatel sestavit sám, dle vlastního uvážení. Já jsem obsadil jednu z těchto klecí po párech například touto skupinou: Amada tříbarvá, Astrild bělolící, Astrild rákosní, Panenka hnědoprsá. Oproti ostatním mým klecím, které používám ve svém chovu již delší dobu, jsou zde budky zavěšeny uvnitř. Pro jejich snadnou kontrolu jsou v čelních rámečcích větší dvířka z plexiskla, tudy budky lehce vyjmu a po provedené kontrole jednoduše vrátím zpět. Vzhledem k poměrně velké šířce celé klece, kontrola hnízd ptáky nikterak zvlášť nestresuje. Ti jednoduše přeletí na nejvzdálenější místo a po mém odchodu se během chvilky vrátí zpět na hnízdo.
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
Myslím, že je to velice vhodné řešení právě pro ty chovatele, kteří nemají možnost vybudovat někde na zahrádce zarostlou voliérku a přesto je láká chov takových druhů, kterým se v běžných bednových klecích nedaří odchovat mladé. Doufám, že tato inspirace alespoň někomu pomůže a zase o kousek rozšíří základnu chovatelů drobného exotického ptactva.

autor článku - Tomáš Prachař

Nahoru