- www.penkavy-nadherne.cz -

chov ar

Astrild rákosní - Bathilda ruficauda

biotop Astrild rákosní 3,0 Je rozšířen v severní Austrálii, dále pak na jih až po Nový Jižní Wales. Zde se nejčastěji vyskytuje na místech porostlých křovinami bauhinií, kde dokonale splývá s barvou jejich listů a je nesnadné ho zde objevit. Hnízdo kulovitého tvaru staví jak ve větvích stromů a keřů, tak je i šikovně vplétá do hustého rákosí. Jeho velikost je jen asi 12 cm v průměru, s postraním vletovým otvorem a je vždy jemně vystlané peřím. žlutohlavá samička Samička snáší 4 až 6 bílých vajíček, na kterých se oba rodiče střídají asi 13 dnů. Mláďata se líhnou holá a mají oranžovou barvu. Rodiče je krmí jak různými travními semeny, převážně v mléčné zralosti, tak veškerým dostupným hmyzem. Hnízdo opouští asi za 20 dnů a rodiče je ještě tři týdny přikrmují, než jsou zcela samostatní. V mém chovu patřili vždy mezi jedny z nejoblíbenějších chovanců. Jsou to mírumilovní a pohodoví ptáci, kteří sice občas někomu vytáhnou z hnízda nějaké to stéblo, ale jinak cizí hnízdění nenarušují. Nejlépe se jim dařilo v zarostlých zahradních voliérách ve společnosti různých astrildů. Zde stavěli svá hnízda většinou volně v hustých větvích borovic nebo ve svazcích rákosu, jen zřídka je postavili do polootevřené budky. Snůška byla většinou do pěti bílých vajíček. Astrildům rákosním jsem předkládal ke krmení směsi zrnin pro drobné exoty. V oblibě měli senegalské proso v klasech jak suché, tak naklíčené. ve společné voliéře krmení mladých Pro odchov mladých jim postačila vaječná míchanice, ale jakmile jsem do voliéry pohodil mravenčí kukly, tak se na ně okamžitě vrhli. Astrild rákosní je poměrně odolný krasavec, kterého lze za určitých předpokladů doporučit i začátečníkům. Samečka rozeznáme od samičky podle větší červené masky na hlavě, ale i podle slabě slyšitelného švitořivého zpěvu, při kterém se jakoby vzpřímí a předkloní hlavu.



Nahoru