- www.penkavy-nadherne.cz -

chov apč

Amada červenohlavá - Erythrura (Amblynura) psittacea

pár APČ biotop Obývá Novou Kaledonii, kde se zdržuje především v místech porostlých hustou vegetací. Žije v hejnech, v době hnízdění v párech. Hnízda byla nalezena i na lidských obydlích v různých štěrbinách. Většinou je staví v hustých větvích stromů a keřů. Je kulovité s malým vletovým otvorem. Snůška čítá 5 až 7 bílých vajíček. Doba sezení je 13 dnů. Mladý jsou jako všechny papouščí amady z počátku holí a v koutcích zobáčku mají svítivě modré papily. Hnízdo opouští ve stáří asi 20 dnů a rodiče je ještě asi 14 dnů přikrmují. Živý se různými travními semeny i hmyzem. Do Evropy byli dovezeny v roce 1877 a mezi chovateli patřili k jedním z nejoblíbenějších druhů. Sám jsem jejich chov vyzkoušel jak ve společných zahradních voliérách, tak v metrových klecích. APČ ve voliéře Obojí s úspěchem odchovu. V zahradní voliéře prolézají všechny kouty a pokud se začínají zelenat keře, tak jsou schopny z nich oštípat všechny zelené lístky, až zůstane keř celý holý. Proto je lepší vypouštět Amady červenohlavé do voliér až tehdy, jsou-li všechny keře celé zelené. V prostorných voliérách je můžeme chovat i více párů pohromadě. Při takovémto způsobu chovu však nemáme stoprocentní jistotu obou rodičů a tudíž není možné si vést přesnou evidenci chovu. Nejlépe se mi osvědčil chov po párech, třeba i ve společnosti jiných astrildů. Pozor na společný chov s ostatními druhy papouščích amad. Velice snadno se mezi sebou kříží. Tito kříženci jsou sice dál plodní, ale pro udržení čistého chovu nežádoucí. Amady červenohlavé chovám také v metrových klecích po páru, kde mají zavěšeny dvě hnízdní budky, a okolí vletového otvoru maskuji umělými rostlinami. Pro stavbu hnízda předkládám kokosová vlákna a na výstelku hnízdní cupaninu. pár s odchovem odstavená mláďata Hnízdo je během jednoho dne postaveno. K odchovu mladých je zapotřebí poměrně velké množství klíčeného zrní. Po třech až čtyřech hnízdech odděluji samičky od samečků a přemisťuji je do proletovacích voliér, kde mají dostatek prostoru k protažení. Samečky od samiček rozeznáme s jistotou podle zpěvu. U starších kusů se dá poznat sameček i podle viditelně vystouplého špuntu, podobně jako u kanárů.

Nahoru